Povrch Maďarska

Maďarsko leží v jihovýchodní Evropě, uprostřed nejnižší části Panonské pánve. Rozprostírá se na 93 030 km2 a rozlohou je na sedmnáctém místě mezi evropskými zeměmi. Na severu sousedí se Slovenskem, na severovýchodě s Ukrajinou, na východě s Rumunskem, na jihu s Jugoslávií, na jihozápadě s Chorvatskem a Slovinskem a na západě s Rakouskem. Státní hranice Maďarska měří přibližně 2248 km. Největší šířka země je 268 km a délka 528 km. Povrch území je poměrně málo členitý.

Převážnou část tvoří nížina a zbytek pahorkatiny a středohoří, které jsou sníženými výběžky Alp a Karpat. Nejvýznamnější pohoří Maďarska jsou Bukové vrchy, Bakonský les a Matra s nejvyšším bodem území Kékes (1014 mnm). nejnižší bod se nachází jižně od Segedín s nadmořskou výškou 78 m. Z geologického hlediska se dělí na čtyři oblasti, a to: Severní středohoří, Zadunajsko, a nížiny Malá a Velká dunajská kotlina s úrodnými černozeměmi.

Nejdůležitějšími řekami jsou Dunaj, Tisa, Rába, Maros a Dráva. Všechny vodní toky patří do povodí Černého moře. Národní řekou Maďarska je Tisa, opěvovaná v mnoha basních a lidových písních. Tisa spolu s Dunajem sbírá skoro všechny toky země. Největším jezerem v celé střední Evropě je Balaton. Okolí maďarského moře bylo prohlášeno za chráněnou krajinnou oblast. Prostředí okolí a jezera ukrývají jedinečnou faunu a flóru. Dalšími jezery jsou Tisza a Hévis, přezdívané jezero dobré naděje. Maďarsko má v současnosti 4 chráněné krajinné oblasti a 2 národní parky Bükk a Aggtelek.