Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


budapest

Budapešť

  • Rád bych upozornil na vznikající web o Budapešti - Budapešť.net

Budapešť je hlavním a největším městem Maďarska, je jeho kulturním, dopravním a hospodářským centrem.

Budapešť je město s župním právem a je také správním centrem Pešťské župy.

Velkoměsto Budapešť vznikla v roce 1873 sloučením Pešti, Budína (maď. Buda) a Starého Budína (maď. Óbuda).

Budapešť byla do roku 1918 hlavním městem Uherského království, v letech 1919 až 1945 hlavním městem Maďarského království a po roku 1945 se stala hlavním městem Maďarské republiky.

Budapešť se rozkládá na 525 km² kolem evropského veletoku Dunaj. Žije zde 1.733.000 obyvatel (podle sčítání lidu z roku 2011). Hustota osídlení je 3 301,25 obyatel na kilometr čtvereční.

Přírodní podmínky

S Budapeští je neodmyslitelně spjata řeka Dunaj, která protéká městem z severu na jih v délce 28 kilometrů.

Na Dunaji je několik ostrovů. Nejvýznamějšími jsou Margitin ostrov (maďar. Margit sziget) a Čepelský ostrov (maďar. Csepel sziget).

Dunaj rozděluje Budapešť na 2 části s různým krajinným rázem. Pravý přeh na kterém najděte Budínské vrchy (Margit sziget) a Čepelský ostrov (maď. Budai hegység) je výrazně kopcovitý. Levý pešťský břeh je naopak rovinnatý.

Nejvyšším bodem je 529 metrů vysoký Jánský vrch (maď. János-hegye) a nejnižším je hladina Dunaje s nadmořskou výškou 96 metrů n.m. Centrum města leží v nadmořské výšce 105m.

V Budinských vrších je několik turisticky přístupných jeskyní (Mátyás barlang, Pálvölgy barlang).

Hlavním turisticky využívaným bohatstvím Budapešti jsou termální prameny, díky ním je Budapešť největším lázeňským městem světa.

Podnebí v Budapešti je středoevropské, mírně kontinentální. Průměrné teploty jsou následující: leden -2 °C, červen 22 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje okolo 620 mm.

Územní členění

Město Budapešť se skládá z 23 obvodů, maďarsky kerület, které jsou samosprávnými městskými částmi. Tyto správní celky jsou označovány římskými písmeny a toto číslování používají Budapešťané i v běžném hovoru.

Obvody I až XX byly zřízeny v roce 1950, kdy bylo při vytvoření tzv. Velké Budapešti k městu přičleněno 7 měst a 16 obcí, které přiléhaly k Budapešti. Počet obyvatel tímto spojením vzrostl z 1,05 miliónů na 1,6 miliónů a Budapešť tak obsadila sedmé místo v žebříčku velikosti evropských měst.

V roce 1992 se od obvodu XX, odčlenil nový obvod XXIII v jihovýchodní části města.

Budapešťské obvody

  • Tabán, Vár - I. obvod
  • Rózsadomb, Pasarét - II. obvod
  • Óbuda - III. obvod
  • Újpest - IV. obvod
  • Belváros, Lipótváros - V. obvod
  • Terézváros - VI. obvod
  • Erzsébetváros - VII. obvod
  • Józsefváros - VIII. obvod
  • Ferencváros - IX. obvod
  • Kőbánya - X. obvod
  • Újbuda - XI. obvod (Kelenvölgy, Kelenföld, Lágymányos, Albertfalva, Gellérthegy, Sashegy, Gazdagrét, Őrmező)
  • Hegyvidék - XII. obvod
  • Újlipótváros, Angyalföld - XIII. obvod
  • Zugló - XIV. obvod (Alsórákos, Herminamező, Istvánmező, Kiszugló, Nagyzugló, Rákosfalva, Törökőr, Városliget)
  • Rákospalota, Pestújhely, Újpalota - XV. obvod
  • Mátyásföld, Sashalom, Cinkota - XVI. obvod
  • Rákosmente - XVII. obvod (Rákoskeresztúr, Rákoscsaba, Rákosliget, Rákoshegy, Rákoskert)
  • Pestszentlőrinc - XVIII. obvod
  • Kispest - XIX. obvod
  • Pesterzsébet - XX. obvod
  • Csepel - XXI. obvod
  • Budatétény, Nagytétény, Budafok - XXII. obvod
  • Soroksár - XXIII. obvod

Obyvatelé Budapešti

Národnosti

Podle sčítání lidu z roku 2001 žilo v Budapešti 1 733 685 obyvatel. Dominují zde Maďaři, kterých bylo 91.2% ( 1 631 043). Němců zde žilo 18097, Cikánů 14 019, Slováků 4 929, Řeků 3 410, Rumunů 2 637, Číňanů 2 289, Ukrajinců 2 055, Poláků 2 044, Srbů 1 851 a stovky příslušníků dalších národností.

Religiozita

Nejvíc obyvatel - 808 460 - je římskými katolíky, ke katolictví se hlásí ještě 28 901 řeckých katolíků což je v součtu 47,1 % obyvatelstva.

Významný podíl mají reformovaní, kterých je počtem 224 169 věřících 12,6 %.

Židů v Budapešti žije půl procenta - 9 468.

Bezbožníků je 347 209 (19,5 %).

Údaje jsou podle sčítání lidu v roce 2001.

Historie Budapešti

Od Římanů přes Moravany až k Maďarům

Keltové se u pramenů na úpatí Gellértova vrchu usadili už v I. století před Kristem.

Někdy okolo roku 90 založili Římané severně od dnešního centra osadu Aquincum. Na ochranu zdejšího přechodu přes řeku Dunaj zřídili i na protějším dnešním pešťském břehu opevnění Contra Aquincum , které se nacházelo někte blízko dnešního náměstí 15. března. V Aquincu sídlila vojenská posádka a v roku 106 se Aquincum stalo hlavním městem provincie Pannonia Inferior. Na svou domu bylo Aquincum velkým městem, počet jeho obyvatel se odhaduje na 20000.

Vylidnění Aquinica přišlo s úpadkem Římské říše a dobou stěhování národů.

V Panónii, kde dnešní Budapešť leží, se vystřídali Avaři, Hůnové, Langobardi a Ostrogóti. V IX. století bylo zdejší území součástí Velké Moravy. V X. století se zde po přechodu Karpat usadili Staří Maďaři.

Budapešť středověkým městem

Budín na pravém břehu Dunaje v těsném sousedství dřívější Aquincy se stal jedním z Maďarských opěrných bodů v Panonské nížině.

Původ jména Budín je vykládán různě. Podle jedné teorie bylo město pojmenováno podle nejmlatšího bratra vojvody Arpáda - Bůdy. Druhá teorie říká, že název pochází ze slovanského slova označujícího budovu, příbytek.

V pozdějších dobách byl Budím jedním ze sídel uherských králů, společně s Stoličným Bělehradem (Székesfehérvár) a Ostřihom ( Esztergom).

Pešť, rozkládající se na levém břehu je poprvé zmíněna v roce 1148. Osídlení zde však bylo nejspíš už v době slovanské. Ostatně i jméno Pešť je nejspíš slovanského původu a znaméná pec (vápennou).

Rozvoj města zastavil v roce 1242 vpád Mongolů do Uherska. Uherský král Belo IV. poté přikázal vybudovat v celé zemi pevné kamenné hrady. Jedním z nich se stala pevnost postavená na vysokém kopci, dnes zvaném Hradní vrch (Várhegy), jižně od Starého Budína. Od roku 1261 až do XVI. století zde sídlili uherští králi. Okolo tohoto hradu brzi vyrostlo město, které převzalo název Budín od severního staršího souseda.

Jagelónské období rozkvětu

Pešť i Budín se nejvíce rozvíjela za vlády Zikmunda Lucemburského a Matyáše Korvína.

Převážně na budínském hradě sídlili čeští králové Vladislav II. a Ludvík Jagellonský.

Za vlády Jagelonců obývalo budapešťské trojměstí něco mezi 25 až 30 tisíci obyvatel. Sídlo se tak spolu s Vísní, Krakovem a Prahou řadilo mezi největší sídla střední Evropy. Bylo zde důležité středisko obchodu zejména s vínem a dobytkem.

Pod tureckou mocí

Poté co armáda osmanského sultána Sulejmana I. v bitvě u Moháče drtivě porazila méně početné uherské vojsko pod velením Ludvíka Jagelonského, který se na útěku po bitvě utopil místních bažinách, Turci ovládli velkou část Uherska. Hlavním městem ser proto na čas stala dnešní Bratislava.

Budín přestal být sídelním městem uherských králů a stal se na téměř 150 let centrem budínského pašalikátu (vilájet).

V té době bylo mnoho kostelů přeměněno na mešity nebo zbouráno. Mnoho maďarských a německých měšťanů opustilo město a místo nich se zde usadili Arméni, Řekové a Srbové - což byly národy už dříve porobené osmanskou říší.

Z té doby dodnes v Budapešti zůstalo několik pravoslavných kostelů a staveb po Turcích. Za osmanské doby došlo k rozvoji lázeňství a některé z i dnes funkčních maďarských lázní pochází právě z doby turecké okupace. Dodnes v budapešťské čtvrti Rózsadomb také najdete muslimské poutní místo - hrobka derviše Güla Báby (Gül Baba türbe) ze 40. let XVI. století. Místní názvy začínající na Rác (staré maďarské slovo pro Srby) jsou také připomínkou té doby.

Osvoboditelé Habsburci

V roce 1686 po těžkém šestitýdenním obléhání Budapešť osvobodilo habsburské vojsko.

Budapešť se v nelehkého období rychle vzpamatovala a začala doba nového rozkvětu.

Na konci XVIII. století měly 3 města, která tvoří dnešní Budapešť víc než 40 tisíc obyvatel. V roce 1703 se Pešť a Budín staly svobodnými královskými městy. V roce 1777 tady byla přemístěna Trnavská univerzita a v letech 1783 a 1784 z Bratislavy centrální uherské orgány Uherská komora a Uherská místodržitelská rada.

Ke konci XIX. století se Budapešť stala centrem maďarského národního obrození. Bylo založeno Maďarské můzeum a Maďarská akademie věd. V té tobě tady zašlo vznikat ale také národní hnutí Slováků a Srbů.

V roce 1848 se Budín a Pešť staly znovu hlavním městem Uherska (místo Bratislavy).

V době maďarské vzpoury v letech 1848 a 1849 byly tři města nakrátko spojené, ale znovuobnovení pořádku bylo spojení zrušeno. Na Gelertovém vrchu byla vybudována mohutná citadela, jejíš děla měly chladit horkou Maďarskou krev.

V roce 1867 došlo k tzv. rakousko-uherskému vyrovnání. Citadela na Gelertově vrchu byla zbourána. Byla posílena role Uherského státu v rámci mocnářství. 1.ledna 1873 byly spojeny města Budín, Pešť a Starý Budín do jednoho městského celku s názvem Budapešť (maďarsky i německy bez háčků - Budapest).

Budapešť evropská metropole

Budapešť se rychle proměnila v evropské velkoměsto soupeřící i z srdcem podunajské monarchie - Vídní. Byly vybudovány široké bulváry, náměstí a předměstí se zelenými parky. Byly postaveny významné budovy. Velkorysé budování vyvrcholilo rokem 1896 při příležitosti tisíciletého výročí příchodu Maďarů do Panonské nížiny.

Počet obyvatel města se v XIX. století zdvacetinásobil! Kromě Maďarů zde žilo mnoho Němců a Židů. Významnou menšinou byli Slováci, ale zastoupeny v Budapešti byly všechny národy naší monarchie.

Nové obyvatele do města lákyly nově postavené továrny, přijížděli na nově zbudovaná nádraží. Rozvíjela se městská doprava. Budapešť se stala opravdovým hlavním dopravním uzlem Uherska.

Špatný začátek XX. století

Na začátku XX. století přišla velká tragédie - I. světovou válkou. Válku jsme prohráli a vítězové neměli slitování, nekompromisně rozdrolili naši vlast na malé kousky. Zasloužili se o vznik nepřirozených hranic, zaseli sémě nenávisti, zloby a nepřátelství do srdce Evropy.

Těžký otřes zasáhl všechny země bývalého mocnářství - Moravu, Čechy, Halič … … Maďarsku se pochopitelně nevyhnul.

V roce 1919 zemi nakrátko ovládli komunisté a vytvořili zde Maďarskou republiku rad (Magyarországi Tanácsköztársaság). Začalo znárodňování, konfiskace, bylo zavedeno stanné právo. Konec republiky rad způsobila vojenská intervence států budoucí Malé dohody, při jímž vztoupily do Budapešti rumunská vojska. 1.srpna 1919 předala MRR vládu sociálním demokratům. Začátkem listopadu se rumunská vojska stáhla a 16.11 1919 vstoupila do Budapešti národní armáda, které velel admirál námořnictva rakousko-uherské armády Miklós Horthy. 1. března 1920 kdy parlament vyhlásil Maďarské království s Hortym jako regentem v čele.

Přes nastavší převratné změny a neklidnou dobu rozvoj Budapešti pokračoval. Budovaly se předměstí. Stavěly činžovní domy. V roce 1930 přesáhl počet obyvatel jeden milion.

Zničení Rakouska-Uhesrska přináší další hrozné plody

II. světová válka, důsledek toho jak dopadla ta I. Škody vzniklé v Budapešti v době II. světové války byly strašné. V koncentračních táborech skončila většina budapešťanů židovského původu. V roce 1944 se německá armáda rozhodla nevydat město Rudé armádě lehce. Do vzduchu vyhodili všechny budapešťské mosty a rozhodli se bránit na pravém břehu Dunaje, kde městská zástavba utrpěla značné škody. Hradní čtvrť byla dělostřelectvem téměř srovnaná se zemí. Následky bojů byly viditelné ještě mnoho let po ukončení války.

Budapešť pod vládou komunistu podruhé

Poválečný vývoj v Budapešti byl ovlivněn sovětským dohledem. Přestože maďarské volby v roce 1945 vyhrála Strana nezávislých malorolníků s ziskem 59,9 %, tak sovětský maršál Vorošilov vytvořil koaliční vládu, v které klíčové posty drželi komunisté (17 % ve volbách).

V lednu 1946 začalo vysídlování němců z Maďarska, původně se počítalo s vystěhováním célé půlmilionové menšiny, nakonec bylo vyhnáno „jen“ 220 tisíc lidí. Budapešť tak v krátké době přišla o druhou významnou národnostní menšinu.

V roce 1946 se Budapešť stala hlavním městem nově vytvořené Druhé maďarské republiky (nástupcem Maďarského království), která se v roce 1949 transformovala do Maďarské lidové republiky.

V roce 1948 pokračovalo znárodňování, zabavením podniků zaměstnávajícím nad 100 lidí.

V roce 1949 95% obyvatel Maďarska volilo jednotnou kandidátku Maďarské lidové fronty.

V roce 1956 se Budapešť stala centrem protikomunistického povstání, které bylo tvrdě potlačeno sovětskými vojsky.

Následný režim Jánoše Kádara znamenal zpočátku upevnění komunistické moci a potlačení mnoha svobod, od 60. let však začal uskutečňovat liberální reformy. Začalo se rozšiřovat drobné podnikání, rostl počet soukromých zemědělců. Nastala doba tzv. „gulášového socialismu“. Kdo v té době cestoval z Československa do Budapeště mohl se cítit jako by nejel na Východ, ale na Západ.

V polovině 80. let žilo v Budapešti 2,1 milionu obyvatel, což bylo absolutní maximum. Od té doby se počet obyvatel pozvolna snižoval až na dnešních 1,7 milionu.

Předzvěstí konce komunistické vlády v Budapešti byly volby v roce 1983, kdy bylo poprvé dovoleno kandidovat nestraníkům. Na konci 80, let sílilo protikomunistické hnutí. V den výročí maďarského protikomunistického povstání 23.10.1989 byla změněna ústava a předseda parlamentu Mátyás Szűrös, který byl zvolen prozatímním prezidentem, vyhlásil z balkónu Orszáházu Maďarskou republiku (Třetí Maďarskou republiku). 25.3.1990 se konaly první svobodné volby, vláda komunistů nad Budapeští skončila.

Památky Budapeště

Parlament - Országház

Országház je budova maďarského parlamentu, kterou nepřehlédnutelně zdobí nábřeží Dunaje.. Jde o jednu z nejstarších vládních budov v Evropě, je významným národním symbolem Maďarska a dominantou Budapeště. Országház byl postaven v letech 1885 až 1902. Budova připomíná britský parlament. Výrazným prvkem budovy jsou neogotické štíhlé věžičky. V budově je 691 místností a 20 kilometrů schodišť. Vnější stěny jsou zdobeny 88 plastikami maďarských náčelníků, uherských králů, sedmihradských vojvodů, vojevůdců a dalších významných postav uherské historie. Na výstavbu budovy parlamentu bylo mimo jiné použito 40 kg zlata.

Bazilika Svatého Štěpána - Szent István Bazilik

Bazilika Svatého Štěpána je největším římskokatolickým chrámem Budapeště. Nachází se v Pešti v části Lipótváros. Chrám je vysoký 96 metrů, což je symbolické číslo, které má připomínatrok 896, kdy maďarské kmemy překročily Karpaty a vztoupily do Panonské nížiny. Bazilika Svatého Štěpány byla postavena v letech 1851 až 1905, kdy se připomínalo milénium této pro Maďary významné události. Do baziliky se vejde až 8500 věřících.

Náměstí hrdinů

Na Náměstí hrdinů najdete další připomínku příchodu Maďarů so střední Evropy - Památník milénia. Středem památníku je 36 metrů vysoký sloup na jehož vrcholu stojí socha Archanděla Gabriela, který se dle dávné legendy nabídl uherskou královskou korunu Svatému Štěpánovi. Vedle piedestálu jsou jezdecké sochy vojevůdce Arpáda a sedmi kmenových náčelníků, kteří přivedli maďarské kmeny do nové vlasti. V půlkruhové kolonádě jsou sochy významných postav uherské historie všetně uherského krále Štěpána. Na Náměstí hrdinů s oblibou pořádají akce maďarští nacionalisté.

Vajdahunyad

Hrad Vajdahunyad je napodobenou historické stavby z Sedmihradska. POstavený byl v XIX, století k příležitosti v tomto textu několikrát zmiňovaného milénia. Původně měl být jen kulisou oslav, později získal podobu pevné stavby. Hrad Vajdahunyad najdete v městském parku Városliget.Dnes v něm sídlí Maďarské zemědělské muzeum.

Muzeum výtvarného umění

Na Náměstí hrdinů, naproti Paláce umění najdete neoklasicistní budovu v které jsou cenné sbírky umění od egyptského po moderní umění XX. století.

Maďarské národní muzeum - Magyar Nemzeti Múzeum

Na Malém bulváru v neoklasicistické budově s nepřehlédnutelnými korintskými sloupy v průčelí jsou uschovány královské korunovační klenoty. Krom nich se tady nachází mnoho exponátů svědčících o historii Karpatské kotliny.

Citadela

M9sto které pro některé Maďary symbolizuje potupnou porobu. Citadela se tyčí nad Budapeští. Postavena byla Habsburky po porážce uherské revoluce v 1848-1849. Na konci II. světové války se zde odehrávaly ostré boje mezi Rudou armádou a Wermachtem. Tehdejší vítěztví sovětů zde připomíná Památník osvobození, který ovšem měkteří Budapešťané vnímají jako dalčí symbol poroby - tentokrát té z roku 1956.

Matajášův chrám

Novogotický chrám zasvěcený Paně Marii na Hradním vrchu v Budíně je významnou dominantou této historické části města. Svatyně byla zbudována v XIII. století. V době tureské okupace byla přebudována na mešitu. V XIII. století v průběhu osvobozovacích bojů byla budova vážně poškozena. Po vyhnání Turků zde byl obnoven římskokatolický chrám a došlo k přestavbě v barokním stylu. V roce 1867 byl zde korunovám uherským králem jeho císařské a královské Apoštolské veličenstvo z Boží vůle rakouský císař František Jozef I. V letech 1873 až 1896 proběhla rekonstrukce, která dala chrámu novogotický kabát. V interiéru Matyjášova chrámu se nachází krásná Loretánská kaple se sochou Panny MArie z červeného mramoru. Na východní straně je vchod do krypty a můzea, kte jsou k zhlédnutí skvosty středověkého uherského sakrálního umění. Před chrámem připomíná morovou epidemii z XVIII. století morový sloup.

Rybářská bašta - Halászbástya

Rybářská bašta je jednou z nejznámějších pamětihodností Budína. Je postavena na hradbách budínského hradu a jméno získala podle rybářů, kteří v XVIII. století tehdejší baštu bránili. Bašta byla jako mnoho jiných staveb postavena v souvislosti s oslavami „maďarského“ milénia. Stavba patří k nejoblíbenějším místům v Budíně. Je zde nádherný výhled na Dunaj a za ním rozkládající se pešťskou část města. Pěkný výhled z rabářské bašty je také na Országház. Nedaleko stojí jezdecká socha Svatého Štěpána. V okolé Rybářské bašty působí mnoho pouličních umělců a kejklířů, hudebníci, malíři…

Aquincum

Připomíná časy Římského impéria. Jsou zde archeologické nálezy římského akvaduktu, amfiteátru a obytných domů. Rujiny římských stavem byly dlouho mimo zájem veřejnosti i odborníků. Restaurační práce začaly až v 30. létech XIX. století.

Vidám park

Staromódní park pouťového charakteru. Oblíbená budapeštská atrakce. Jsou zde kolotoče, čertovo kolo, střelnice a jiné pouťové atrakce. Nedaleko je známá zoologická zahrada a koupele Szechényi.

Doprava

Jak se dostat do Budapešti

Vlakem lze do Budapešti přijet na několik nádraží. Nejdůležitějšími jsou Nyugati pályaudvar (Západní nádraží) a Keleti pályaudvar (Východní nádraží). Obě tyto nádraží se nacházejí v centru města. Pokud přijedete do Budapeště z jihu, nejspíš váš vlak zastaví na Déli pályaudvar (Jižním nádraží).

Hlavní autobusové nádraží je u stanice metra Stadionok.

Autem do Budapešti přijedete nejspíš po dálnici. Všechny dálnice které do Budapešti vedou (M1, M2, M3 a M7) jsou placené a je nutné si před jejich použitím koupit dálniční známku. Bezplatný je okružní dálniční městský obchvat M0. Rychlost na dálnicích v Budapešti je omezena na 60 kilometrů v hodině.

Problémem Budapečtě jsou dopravní špičky. Zejména ráno v pracovní dny a v pátek odpoledně je dobré se místním silnicím vyhnout.

Letišťe Budapešť-Ferihegy je hlavním leteckým uzlem celého Maďarska a je intenzivně využíváno i cestujícími z okolních zemí. Letiště se rozkládá na jihozápadě města v obvodě XVIII. v části města zvané Pestszentlőrinc.

Díky Dunaji lze do Budapešti připlout i na lodi, z Vídně, Bratislavy i dalších měst ležících na tomto evropském veletoku.

Městská hromadná doprava v Budapešti

Městská hromadná doprava v Budapešti je dobře organizovaná s vysokým podílem elektrifikace. Dopravní síť je hustá a dobře promyšlená.

Tramvaje

Tramvaje jezdí po Budapešti od roku 1887. Tramvajová síť je hustá a linky frekventované.

Trolejbusy

Ve městě jsou trolejbusy v provozu od roku 1933. Síť je opět dostatečně hustá. Návštěvník Budapečti trolejbus nejspíš použije při cestě do Vidám parku a ZOO.

Autobusy

Autobusy rozvážejí obyvatele a hosty Budapešti od roku 1921. Dnes jsou předevčím doplňkem elektrických dopravních prostředků - tramvají a trolejbusů. Kromě běžných linek jezdí i linky expresní. Autobusem s nejspíš svezete, když pojedete na budapešťské letiště.

Metro

Budapešťské metro je nejstarším metrem na evropské pevnině. Po londýnském metr, je druhé nejstarší na světě. Linka M1 je v provozu od roku 1896. Linky M2 a M3 byly budovány podle sovětského vzoru a v provozu jsou od roku 1970 a 1976. Moderní linka M4 je ve výstavbě.

Příměstská železnice HÉV

Byla transformována z příměstských parních lokálek v 50. a 60. letech. Vznikla tak moderní, efektivní předměstská železnice o 4 tratích vedoucí do městské části Csepel a za hranice města do Gödöllő, Ráckeve a a Szentendre. Plánuje s napojení na síť metra. Podzemní propojení jeddnotlivých tratí má vytvořit novou linku metra M5.

Libegő

Lanovka na budínský Hradní vrch, která byla zprovozněna v roce 1870, během II. světové války zničena a pak v roce 1986 znovuobnovena.

Zubačka

Zubačka byla zprovozněna v roce 1873 a vede an budínský vrch Svábhegy.

Lesní dětská železnice

Postavena v roce 1950. Obdoba podobných dětských železnic, stavěných v zemích bývalého socialistického bloku.

budapest.txt · Poslední úprava: 2015/01/24 10:17 autor: 178.94.195.247