Níreďháza nebo psáno maďarsky Nyíregyháza je významné lázeňské město na severovýchodě Maďarska. Zvýraznit je nutno zejména rekreační zónu Sóstógyógyfürdő (Sóstó) s termálními koupelemi, jezery a moderním akvaparkem. V Níreďháza (Níreďgáza)(přesněji opět v Sóstó) najdete druhou největší zoologickou zahradu Maďarska a zajímavý skanzen.
Níreďháza patří spolu s Debrecínem a Miškovcem k nejvýznamějším městům severovýchodního Maďarska, je zajímavou dovolenkovou destinací s hudebními akcemi a různými festivaly.
Níreďháza je město s župním právem a je hlavním městem Sabolčsko-Satumarsko-Berežská župy (Szabolcs-Szatmár-Bereg) a hlavním městem maďarské části Karpatského euroregionu.
Rozlohou 274,46 km² a 117 tisíci obyvateli je sedmým největším městem Maďarska. Níreďháza je zemědělským a průmyslovým centrem regionu Nyírség, který je známý ovocnářskou tradicí, především pěstováním jablečné odrůdy jonatan. Podnikatelská atraktivita regionu stoupla s nálezem zásob zemního plynu a zejména s postavením dálnice M3 do hlavního města Maďarska Budapešti.
Níreďháza je hlavním centrem Maďarské řeckokatolické církve. Sídlí zde biskup Hajdúdorožské eparchie, zřízené v roce 1912 původně s sídlem v Debrecínu a později přesunuta právě do Níreďházy. Ve městě je řeckokatolický kněžský seminář a teologická fakulta.
Všimněte si výstižných adres jednotlivých religijních budov.
Do Nyíregyháza (Níreďháze) přišli Slováci po porážce Turků v XVIII. století, kdy se podíleli na osídlení téměř vylidněného města. Dnešním místním Slovákům se říká Tirpákmi. K slovenské národnosti se jich přímo hlásí už jen málo. Přesto v Nyíregyháza funguje slovenská menšinová samospráva a učitelé ze Slovenska zde vyučují slovenštinu. Existují místní soubory, které vystupují s slovenskými národními písněmi a šíří tradici místních Slováků. V skanzenu lidové architektůry je k viděná tirpátská usedlost.
Početné osady v okolí města (tak zvané sálaše) měli ještě v raném středověku slovanské názvy.
První písemná zmínka o Nyíregyháza je z roku 1209, město je ovšem zmiňováno pod názvem Nyír, což v překladu znamená bříza. Později se město jmenuje Nyírseg. Listina z roku 1326 zmiňuje druhou část nynějšího názvu egyház, což znamená kostel.
Od XIV. do XVI. století Nyíregyháza patří šlechtickému rodu Bátory. V roce 1605 jí v rámci tzv. Bočkajova povstání proti Habsburkům obsadil Štěpán Bočkaj, který zde ubytoval své vojáky.
Období turecké okupace bylo pro město tragickou dobou, docházelo k v podstatě stálému plenění, jehož následkem došlo k jeho vylidnění. V XVIII. století pán města gróf (hrabě) František Károlyi zorganizoval příchod Slováků z Horních Uher. V roce 1786 pak město mělo okolo 7500 obyvtel.
Největší rozvoj Nyíregyháza nastal s vybudováním železnice v roce 1858 a s ustanovením města jako sídla Sabolčské župy v roce 1876. Právě tehdy byly postaveny budovy státních institucí, pošty, škol, hotelů, restaurací a divadla. V roce 1911 byla do provozu uvedešná tramvajová doprava (kterou zrušili v roce 1969)
Během I.světové války okupovala Nyíregyháza 10 měsíců rumunská armáda.
V meziválečném období se více na výsluní na lokální úrovni dostal Debrecín a město Níreďháza proto více měně stagnovalo.
V roce 1944 bylo přibližně 6000 místních Židů odesláno do koncentračních táborů. Po válce bylo odesláno okolo 2000 Maďarů do sovětských pracovních táborů.
V 60. a 70. letech XX. století Nyíregyháza zaznamenalo skokový nárůst obyvatel, kdy se z cca 56 tisícového města v roce 1960 stalo město v kterém v roce 1980 žilo 108 tisíc lidí.
Do Nyíregyháza jezdí vlaky z obou budapešťských nádraží (Nyugati i Keleti) a to několikrát za den. Vlakem InterCity trvá cesta mezi Nyíregyháza a Budapeštěm přibližně 3 hodiny. Pro cestování vlakem InterCity je nutné zaplatit zvláštní příplatek. Do Nyíregyháza z Budapešti je možné jet více tratěmi a to i bez přestupu (přes Debrecín, Miskolc). Cesta obyčejným vlakem zabere přibližně 4 hodiny
Nyíregyháza je železniční křižovatkou, takže je dostupná z několika směrů. Přes Nyíregyháza jezdí například vlak Budapešť - Moskva. Dobré vlakové spojení je na Ukrajinu. Do Čopu, Užhorodu, Lvova a to buď přímo nebo z přestupem v Záhony (Záhoň).
Z Košic lze dojet vlakem do Nyíregyháza s přestupem v Miskolc (Miškovce). Z rumunského Satu Mare, zase dojedete s přestupem v Debrecínu.
Vlak Čop - Nyíregyháza stojí 70 UAH, zpáteční jízdenka 130 UAH.
Od roku 2007 spojuje Nyíregyháza s Budapeští dálnice M3. Není problém se dostat také z/na Zakarpatí, Slovensko a nejspíš i do Rumunska.
Bezproblémové je autobusové spojení. Například z Užhorodu jezdí do Nyíregyháza přímý autobus každý den s výjimkou neděle a jízdenka stojí 90 hr, maršutky -celodenní výlet (ráno tam a večer zpět)- stojí zpáteční jízdenka 100 hr.
V Nyíregyháza je letiště. Na kolik je využívané a kam se z něj dá doletět nevím.
Z nádraží dojdete do centra pěšky za přibližně 20 minut.
V Nyíregyháza dobře funguje autobusová doprava. Z nádraží jedou téměř všechny autobusy (s výjimkou čísel 6 a 16) přes centr. Do rekreační zóny Sóstó jezdí autobus číslo 8 (pozor 8A do Sóstó naopak nejezdí).
Jízdenky na autobus je možné koupit v trafikách nebo za zvýšenou cenu u řidiče. Po nastoupení do autobusu je nutné je označit (podobný systém se používá i v některých městech ČR).
Do Sóstó jde dojet i vlakem. Z hlavního nádraží je to první zastávka směrem na Záhony (Záhoň). Od hlavního nádraží do Sóstó jezdí i úzkokolejka, její frekvence ale není tak vysoká jako u autobusů.
Akce probíhá v září. Při této příležitosti bývají na Koštunově náměstí pořádány koncerty zdarma.
ZOOlogická zahrada v Nyíregyháza je považována za druhou nejlepší v Maďarsku (po budapešťské). ZOO se nachází v městské části Sóstó (cca 5 km od centra). Vchod je kousek od zastávky autobusu číslo 8.
Především díky Sóstó (v maďarštině znamená „slané jezera“) je v Nyíregyháza mnoho možností vodních radovánek a lázeňských procedur.
Prešov, Iserlohn (Německo), Kajaani (Finsko), Kiryat Motzkin (Izrael), Rzeszów (Polsko), Praha 10, Sankt Pölten (Rakousko), St Albans (Spojené království), Satu Mare (Rumunsko), Užhorod a Ivano-Frankivsk (Ukrajina).