Níreďháza nebo psáno maďarsky Nyíregyháza je významné lázeňské město na severovýchodě Maďarska. Zvýraznit je nutno zejména rekreační zónu Sóstógyógyfürdő (Sóstó) s termálními koupelemi, jezery a moderním akvaparkem. V Níreďháza (Níreďgáza)(přesněji opět v Sóstó) najdete druhou největší zoologickou zahradu Maďarska a zajímavý skanzen.

Níreďháza patří spolu s Debrecínem a Miškovcem k nejvýznamějším městům severovýchodního Maďarska, je zajímavou dovolenkovou destinací s hudebními akcemi a různými festivaly.

Níreďháza je město s župním právem a je hlavním městem Sabolčsko-Satumarsko-Berežská župy (Szabolcs-Szatmár-Bereg) a hlavním městem maďarské části Karpatského euroregionu.

Rozlohou 274,46 km² a 117 tisíci obyvateli je sedmým největším městem Maďarska. Níreďháza je zemědělským a průmyslovým centrem regionu Nyírség, který je známý ovocnářskou tradicí, především pěstováním jablečné odrůdy jonatan. Podnikatelská atraktivita regionu stoupla s nálezem zásob zemního plynu a zejména s postavením dálnice M3 do hlavního města Maďarska Budapešti.

Níreďháza je hlavním centrem Maďarské řeckokatolické církve. Sídlí zde biskup Hajdúdorožské eparchie, zřízené v roce 1912 původně s sídlem v Debrecínu a později přesunuta právě do Níreďházy. Ve městě je řeckokatolický kněžský seminář a teologická fakulta.

• řeckokatolický kostel na ulici Bethlen Gábor
• římskokatolický chrám na hlavním náměstí Kossuth tér
• reformátorský kostel na náměstí Kálvin tér (jižně od Kossuth tér)
• luteránský kostel na náměstí Lutera
• synagoga na ulici Sip, nyní nepoužívaná

Všimněte si výstižných adres jednotlivých religijních budov.

Do Nyíregyháza (Níreďháze) přišli Slováci po porážce Turků v XVIII. století, kdy se podíleli na osídlení téměř vylidněného města. Dnešním místním Slovákům se říká Tirpákmi. K slovenské národnosti se jich přímo hlásí už jen málo. Přesto v Nyíregyháza funguje slovenská menšinová samospráva a učitelé ze Slovenska zde vyučují slovenštinu. Existují místní soubory, které vystupují s slovenskými národními písněmi a šíří tradici místních Slováků. V skanzenu lidové architektůry je k viděná tirpátská usedlost.

Početné osady v okolí města (tak zvané sálaše) měli ještě v raném středověku slovanské názvy.

První písemná zmínka o Nyíregyháza je z roku 1209, město je ovšem zmiňováno pod názvem Nyír, což v překladu znamená bříza. Později se město jmenuje Nyírseg. Listina z roku 1326 zmiňuje druhou část nynějšího názvu egyház, což znamená kostel.

Od XIV. do XVI. století Nyíregyháza patří šlechtickému rodu Bátory. V roce 1605 jí v rámci tzv. Bočkajova povstání proti Habsburkům obsadil Štěpán Bočkaj, který zde ubytoval své vojáky.

Období turecké okupace bylo pro město tragickou dobou, docházelo k v podstatě stálému plenění, jehož následkem došlo k jeho vylidnění. V XVIII. století pán města gróf (hrabě) František Károlyi zorganizoval příchod Slováků z Horních Uher. V roce 1786 pak město mělo okolo 7500 obyvtel.

Největší rozvoj Nyíregyháza nastal s vybudováním železnice v roce 1858 a s ustanovením města jako sídla Sabolčské župy v roce 1876. Právě tehdy byly postaveny budovy státních institucí, pošty, škol, hotelů, restaurací a divadla. V roce 1911 byla do provozu uvedešná tramvajová doprava (kterou zrušili v roce 1969)

Během I.světové války okupovala Nyíregyháza 10 měsíců rumunská armáda.

V meziválečném období se více na výsluní na lokální úrovni dostal Debrecín a město Níreďháza proto více měně stagnovalo.

V roce 1944 bylo přibližně 6000 místních Židů odesláno do koncentračních táborů. Po válce bylo odesláno okolo 2000 Maďarů do sovětských pracovních táborů.

V 60. a 70. letech XX. století Nyíregyháza zaznamenalo skokový nárůst obyvatel, kdy se z cca 56 tisícového města v roce 1960 stalo město v kterém v roce 1980 žilo 108 tisíc lidí.

Do Nyíregyháza jezdí vlaky z obou budapešťských nádraží (Nyugati i Keleti) a to několikrát za den. Vlakem InterCity trvá cesta mezi Nyíregyháza a Budapeštěm přibližně 3 hodiny. Pro cestování vlakem InterCity je nutné zaplatit zvláštní příplatek. Do Nyíregyháza z Budapešti je možné jet více tratěmi a to i bez přestupu (přes Debrecín, Miskolc). Cesta obyčejným vlakem zabere přibližně 4 hodiny

Nyíregyháza je železniční křižovatkou, takže je dostupná z několika směrů. Přes Nyíregyháza jezdí například vlak Budapešť - Moskva. Dobré vlakové spojení je na Ukrajinu. Do Čopu, Užhorodu, Lvova a to buď přímo nebo z přestupem v Záhony (Záhoň).

Z Košic lze dojet vlakem do Nyíregyháza s přestupem v Miskolc (Miškovce). Z rumunského Satu Mare, zase dojedete s přestupem v Debrecínu.

Vlak Čop - Nyíregyháza stojí 70 UAH, zpáteční jízdenka 130 UAH.

Od roku 2007 spojuje Nyíregyháza s Budapeští dálnice M3. Není problém se dostat také z/na Zakarpatí, Slovensko a nejspíš i do Rumunska.

Bezproblémové je autobusové spojení. Například z Užhorodu jezdí do Nyíregyháza přímý autobus každý den s výjimkou neděle a jízdenka stojí 90 hr, maršutky -celodenní výlet (ráno tam a večer zpět)- stojí zpáteční jízdenka 100 hr.

V Nyíregyháza je letiště. Na kolik je využívané a kam se z něj dá doletět nevím.

Z nádraží dojdete do centra pěšky za přibližně 20 minut.

V Nyíregyháza dobře funguje autobusová doprava. Z nádraží jedou téměř všechny autobusy (s výjimkou čísel 6 a 16) přes centr. Do rekreační zóny Sóstó jezdí autobus číslo 8 (pozor 8A do Sóstó naopak nejezdí).

Jízdenky na autobus je možné koupit v trafikách nebo za zvýšenou cenu u řidiče. Po nastoupení do autobusu je nutné je označit (podobný systém se používá i v některých městech ČR).

Do Sóstó jde dojet i vlakem. Z hlavního nádraží je to první zastávka směrem na Záhony (Záhoň). Od hlavního nádraží do Sóstó jezdí i úzkokolejka, její frekvence ale není tak vysoká jako u autobusů.

• Skanzen (Sóstói Múzeumfalu) v Sóstó na ulici Tölgyes utca 1 s e zaměřuje na lidovou architekturu regionu.V skazenu často probíhají festivaly a jiné zajímavé akce.

• Jósa András Múzeum na náměstí Benczúr tér 21.je hlavní městské muzeum. Je zde několik stálých expozicí a pravidelně se pořádají různé výstavy. Stálou expozicí je například výstava děl místního malíře Gyula Benczúra, expozice věnované životům místního spisovatele Gyula Krúdy a zakladatele muzea Jósa Andráse, dále pak výstava věnovaná historii Nyíregyháza do I. světové války, výstava o maďarském jezdectvu - husarech a o historii mincí.

• Řeckokatolická umělecká sbírka (Görög Katolikus Egyházművészeti Gyűjtemény) na Bethlen Gábor utca 5. obsahuje umělecká díla vztahující se k Maďarské řeckokatolické církvi. Nejstaršími jsou exponáty z XVI. století.

• Kállay Gyűjtemény je muzeum připomínající předsedu maďarské vlády z období II. světové války. Toto muzeum najdete na Széchenyi utca 1.

Akce probíhá v září. Při této příležitosti bývají na Koštunově náměstí pořádány koncerty zdarma.

ZOOlogická zahrada v Nyíregyháza je považována za druhou nejlepší v Maďarsku (po budapešťské). ZOO se nachází v městské části Sóstó (cca 5 km od centra). Vchod je kousek od zastávky autobusu číslo 8.

Především díky Sóstó (v maďarštině znamená „slané jezera“) je v Nyíregyháza mnoho možností vodních radovánek a lázeňských procedur.

• Élményfürdő (Aquapark) je nedávno dokončený vodní park v Sóstó. Akvapark je rozdělen do 4 částí. Termální svět - podobná tradičním lázním. Zábavný svět - s skluzavkami a bazény. Dětský svět - se zaměřením na malé děti. Saunový svět.

• Parkfürdő (Parkové lázně) na Bernát u. 1-3 v Sóstó je malý vodní park s 7 bazény, velkým tobogánem, minigolfovým hřištěm a nudistickou částí.

• Sóstó fürdőház (Sóstó lázeňský dům) nabízí 2 bazény s minerální vodou, vířivou lázeň a saunu. Jde asi o nejdražší místo v Sóstó. Vstupné začíná na 1,990 Ft za celodenní pobyt pro dospělého člověka.

• Tófürdő (lázně na břehu jezera) najdete na jižní straně jezera Sóstó. Je to jediné místo kde se dá zaplavat v jezeře. V provozu od června do srpna. Only open from July to August.

• Júlia Fürdő lázně na Malom u. 19. Jsou levnější než ostatní lázně, proto bývají občas přeplněny. Plusem je velký bazén v kterém se dá slušně zaplavat a venkovní termální bazén. Parní sauna je v ceně vstupného. Klasická sauna se platí zvlášť.

• Debrecín - druhé největší město Maďarska, jižně od Níreďháza
• Tokaj - město a zároveň nejslavnější maďarský vinařský region
• Miškovec (Miskolc) - třetí největší město v Maďarsku
• Mátészalka - město s zajímavou židovskou historií

Prešov, Iserlohn (Německo), Kajaani (Finsko), Kiryat Motzkin (Izrael), Rzeszów (Polsko), Praha 10, Sankt Pölten (Rakousko), St Albans (Spojené království), Satu Mare (Rumunsko), Užhorod a Ivano-Frankivsk (Ukrajina).